Tanec, bolest, slzy a štěstí.

12. května 2011 v 16:27 | Veverka |  Ze života veverky

Irish dance is my life. ♥­­


Je to tady, moje první vystoupení. Srdce mi bušilo jako o závod když jsem si nazouvala piškoty... Cítila jsem obrovskou bolest, když jsem si stříhala puchýře na patě a prstech u nohou. S každým krokem mě bodala bolest v kříži.
Při protahování jsem měla slzy v očích, jak mě bolely všechny svaly, ale já si věřila. Vzala si šaty, zafáčovala kotník, stáhla koleno, sepla dlouhé kudrnaté vlasy a stoupla si za oponu spolu s ostatními.
A pak s to ozvalo. " Skupina Rinceoirí - začátečníci nám zatančí Light jigs " a všichni začali zběsile tleskat. Rozezněla se hudba a my se začali za oponou pohupovat do rytmu. V tom se začala opona rozhrnovat a do mých očí se zableskla záře reflektorů. " Je to tady, neboj se, těšila jsi se na to celou věčnost." zaznělo mi v hlavě. Na třetí ton jsem vyskočila do vzduchu a začala tančit. Propínala nohy a dělala "pátou", co nejvíce to šlo. Skákala jsem, co nejvíce mi to mé ochablé svaly dovolily. Ruce jsem držela pevně u těla. Soustředila jsem se na každý krok a usmívala se.
Pak zazněl poslední ton a já se z posledních sil uklonila. " ZVLÁDLA JSEM TO ! " Všichni jsme si v zákulisí padli do objetí a radovali se. Jenže nás z radovánek vytrhl gong . " Vyhlášení " Všichni jsme se nervozně chytli za ruce a pak to přišlo: " SKUPINA RINCEOIRÍ ZAČÁTEČNÍCI VYHRÁVAJÍ 2.MÍSTO " Všichni začali štěstím křičet a plakat. Drželi jsme v ruce medaile a s tak velikými úsměvy se nám málem roztrhla pusa.
Až nám přijdou fotky, tak slibuji, že je sem dám. Hezký den.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama