Víly existují.

16. května 2011 v 21:01 | Veverka |  Ze života veverky

Já prostě říkám, že víly existují.

Sedím na balkoně, hodinky ukazují 11 hodin večer a okolo sebe slyším jen tiché šumění větru. Od dlaždic ze země jde jen chlad. Vítr jakoby jen foukal a nevěděl proč, měsíc svítil jen tak ze zvyku a ptáci už spali... to snad sestoupila na zem královna necitu? Obklopil mě strach a pocit bezmoci. Schoulila jsem se rohu balkonu a vzala do ruky knížku... nešlo to.

Něco okolo mne bylo, něco, co nechtělo aby odněkud vystoupila jiskřička a vše oživila. To něco chtělo, aby zůstalo vše jen ze zákonu fyziky... nic navíc. Jen chladný pohyb stromů sem a tam, nudné otáčení stránek ze strany na stranu....
Už mě štvalo to elektrické světlo z bytu. Zhasla jsem ho. A moje okolí pohltila tma.

V krabičce od sirek jsem měl poslední čtyři sirky. Vzala jsem první a zapálila. Najednou jsem ucítila teplý vítr, jak mi fouká do vlasů a slyšela jak mi něco šeptá. Zapálila jsem druhou a její plamínek rozzářil malý kruh okolo mě, viděla jsem malého broučka, jak leze po květináči a za ním na větvi stromu ptáčka, co přilétal do hnízda. Při zapálení třetí sirky jsem pocítila uvnitř sebe hřejivý pocit štěstí. Čtvrtou svíčkou jsem si zapálila svíčku a stiskla jí mezi dlaně. Plamínek vypadal jako tančící víla, která dodává lidem okolo sebe energii.
Ten malý hřejivý plamínek mě hladil po tváři a utíral slzy, které mi kapaly z očí. Slzy si tekly kam chtěly, že by další víla ? Bylo jich hodně a pak málo...utíkali kolem nosu a k uchu, po tvářích až ke koutkům úst.
Pak ke mně přitančila víla a začala mi otáčet stránkami v knížce, cuchala mi vlasy a pak odešla.
Vzhlédla jsem ke obloze a víla větru mi odrhnula vlasy z obličeje a já viděla tisíce víl! Byla jich plná obloha, zářili a jedna dokonce letěla ke mně na zem, ale asi mě nenašla.

Možná je malá víla ukrytá všude. Alespoň já jí, když jsem sama a přemýšlím, vidím v každém živlu.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 KatyRZ KatyRZ | Web | 16. května 2011 v 22:45 | Reagovat

Já to dcerce říkám pořád, ať věří na víly ...

2 Veverka Veverka | Web | 17. května 2011 v 1:37 | Reagovat

[1]: Ono v tomhle světě už ani nic jiného nezbývá....

3 Delia Delia | E-mail | Web | 28. prosince 2011 v 16:33 | Reagovat

Milá majitelko blogu.
Já s nimi mluvím běžně (a nejen s nimi), je to zcela normální. Vlastně-je to úplně přirozené a já jsem ráda, že přibyl další človíček, který měl dovoleno je spatřit. :-) Zahřálo mě to u srdce.

P.S. Máš nádherný blog.

Měj se nádherně
Delia

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama