Hlava v oblacích.

25. července 2011 v 19:50 | Veverka |  Ze života veverky

To by bylo, abych vám bývala byla nesdělila, co by se bývalo stalo, kdybych byla bývala stydlivá a nic bych byla neudělala.

Před třemi dny jsem se vrátila z tábora se znaménkem lásky na krku.
Jeho majitel ( jsou dva, ne? Jeden co ho udělá a druhý co ho vlastní) je mým dlouholetým kamarádem, ale bohužel je taky pěkný děv***. Grázl, co myslí jen na sebe, arogantní pako. Na každou holku to zkoušel, tahal jí do postele, osahával jí apod, ale letošní tábor to bylo jiné. Nikoho neplácal po zadku ani neměl dvojsmyslné narážky a to už pár týdnů před odjezdem na tábor.

Najednou se stalo něco divného, začala jsem s ním trávit hodně času a to ne jen tím, že jsme chodili nudně ven a líbali se, ale my jsme chodili sportovat, bavit se, nakupovat, pomáhali si s učením(!) A jsem jediná, s kým tohle dělá - o to je jeho chování divnější.

Což u něho bylo něco nepředstavitelného, předtím. Pak byl tábor a my jsme se trochu pohádali, ale přesto ke mně byl milý a hodný i v těch pár slovech, co na mě za ty tři týdny promluvil. Poslední večer jsme seděli u sebe ve stanu a začali se líbat, bylo to úžasné. Sice jsme byli trošku přiopilý, ale něco se mezi námi muselo stát.

Jakmile jsme přijeli do Prahy, čekala mě SMSka, jestli nepůjdu ven. Tak jsme šli hned ven na brusle, tam blbli a bláznili dobré 4 hodiny, pak si sundali brusle a tancovali v dešti. Pořád se mi vrací jeho šibalský úsměv, když mě držel na bruslích a učil mě jezdit pozadu. Po 3 hodinách ježdění na bruslích a blbnutí ( strákání se a táhání po trati) jsme padli na trávu a smály se úplným kravinám a blbostem. Pak jsme se objetím rozloučili a jeli domů unavení a utahaní.
Dnes jsme byly v kině a celou dobu se drželi za ruce, ani jsem nevnímala ten film ale to, jak pevně ale zároven něžně mě drží tak, abych mu neutekla. A cestou zpátky jsme si plánovaly, jak budeme každý den chodit sportovat - bruslit, plavat, běhat a dokonce i plánujeme, jak pojedeme na kolech někam na hrad, tam přespíme ve stanu a ráno zase zpátky...
Nemůžu se dočkat dalšího dne, kdy mu zase padnu okolo krku, nejlepší na tom je, že on sám mi píše, at jdeme zase ven, at neodcházím z icq a píše, at se nebojím, když budu doma spát v noci sama - že klidně přijde.
Zatím od té "líbací" noci jsem se dočkala jen polibku na tvář, ale to mi stačí - to, co zažíváme okolo toho ty upřímné úsměvy, prosmáté hodiny a nepromrhaný čas s ním je mi odměnou.

Možná se zamiloval, nebo konečně ve svých osmnácti dospěl - kdo ví, každopádně se mi tahle změna líbí, tak držte palce at není jen chvilková.

No nic, zpátky do oblak!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alexandra Gryffin- Fox Alexandra Gryffin- Fox | Web | 26. července 2011 v 17:45 | Reagovat

Tak vidím, že jet přespat na hrad (konkrétně Lukov) není zase až tak originální. Škoda, že já to mám zatrhnuté. :(

2 Lianna Lianna | E-mail | Web | 27. července 2011 v 18:06 | Reagovat

Tak to ti moc držím palce, ať to vyjde. Jinak já mák jím maximálně v závinu nebo v koláči, v syrovém stavu je na mě moc suchý a ta zrníčka mě v těch zubech štvou:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama