Tajemná chatrč.

18. srpna 2011 v 18:55 | Veverka

Čtrnáct dní na chatě, mimo civilizaci. Samozřejmě, že mi to začalo za chvíli lézt krkem, tak jsem se rozhodla sednout na kolo a vydat se hledat něco "tajemného", něco, co by mi nedalo spát a já to musela řešit a nějak se zabavila.
Netrvalo dlouho a asi 2km za pusto prázdnou vesnicí jsem našla starou rozpadlou boudu. Zvědavost ve mně hlodala, tak jsem se rozhlédla podezíravě okolo a začala si větví prosekávat cestu dovnitř.
Když jsem stála pod širým nebem, chvílemi to vypadalo, že se na mě zlobí, protože v dálce začalo hřmít a během pár desítek minut se nebe zatáhlo do nenávistné černé barvy.
Srdce mi začalo bušit o něco víc, když jsem se podívala dovnitř a levá polovina podlahy byla roztřískaná nějakým stromem. Ztrouchnivělé ochozy se táhly po celém obvodu dřevěného slamníku a mně táhla dovnitř zvědavost.
Přes strom jsem vylezla na ochoz, který byl ve výšce asi 2 metry nad zemí a opatrně jsem našlapovala dál, až k velkým prolomenými dveřím na druhém konci slamníku.
S každým dalším krokem jsem byla blíž tajemství, které se skrývá uvnitř za rozbitými okny. Každý další krok pro mě mohl být osudový, zhnilá prkna se prohýbala, prskala a divně vrzala. K prkům se přidal celý slamník, když se ve větru začal houpat ze strany na stranu.
Přiznám se, byla jsem vystrašená, došla jsem ke dveřím opatrně je vší(nemyslím s pomocí těch malých breberek) silou jsem je nadzvedla a chtěla vlézt dovnitř. Ještě než jsem to stačila udělat, zafoukal vítr a dveře mi práskly do nohy.
"Se staženým ocasem" jsem se odkulhala zpátky ke kolu, protože na nebi začal souboj Odina s Thorem.

Když jsem se druhý den po bouřce a stromlámoucím větru vrátila ke slamníku, nebyl tam. Teda byl, ale jen to, co z něj zbylo. Zepředu vypadal dobře, protože bouřku přežila jen čelní stěna s oknem a za ní? To si dokážete představit, hromada dřeva a občas cihla.

Takže tajemství dřevěné boudy si odnesla bouřka s větrem.

Naštěstí vše odnesla jen má sešitá noha, taky jsem mohla dopadnout jako ten slamník. :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 21. srpna 2011 v 14:43 | Reagovat

To znělo pěkně strašidelně!
Ale na stará prkna pozor, nejen podivně vrzají, ale můžou se prolomit...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama