Lepší život díky smrti.

7. ledna 2012 v 19:38 | Veverka |  Zrzavé téma týdne

Cesta za lepším životem.

Dalo by se tím nazvat cokoliv. Nová práce, nové bydlení, přátelé.... avšak já lepší život nastartovala tři roky zpátky.
V dubnu 09 mi zemřel otec, bylo mi pouhých 13 let. Otec mi byl pořád za zadkem, dělal za mě vše, měla jsem, nač jsem si ukázala. Typická, rozmazlená puberťačka.
Když na Velikonoce odešel, všechno se změnilo. Nemohla jsem mít, nač jsem si ukázala, a najednou se nic netočilo oko mě. Byla jsem zvyklá být středem pozornosti. Máma mi mě nevšímala, zařizovala věci okolo pohřbu, bráchovi bylo v tu dobu 6 let a tátu prostě potřeboval, tak se na něj vrhli všichni strejdové a dědové. Ale co já? Já se najednou stala "Velkou" holkou.

Musela jsem se starat. Vařit, pomáhat, uklízet a nedejbože hlídat bráchu, když nebyli žádní strejdové okolo.
Najednou jsem dospěla. Během jednoho měsíce jsem se naučila všemu.
Nebyla jsem třináctka, co čte bravíčko, pomlouvá ostatní, chodí ven.... musela jsem po škole chodit domů a pomáhat.
Pomáhat se vším, co jsem jen mohla. Dospěla jsem.
Ve volných chvílích jsem četla knížky, psala básničky, kreslila a našla vášen ve focení. Nesměla jsem se soustředit na smutek, co se mi dral ze srdce až do očí, musela jsem se odreagovat.
Chodila jsem si sedat ven, pod strom, na skály a kreslila. Kreslila co vidím a popisovala co cítím. :-)
Když se situace po roce trošku uklidnila já se tohohle života nevzdala.

Dá se říct, že jsem díky otcově smrti dospěla a nestala se ze mě "dilinka". Zní to asi ošklivě, ale díky tomu, žiju lepší život. Nejsem tolik naivní a zasněná. Žiju v tvrdé realitě.

Sice teď nejsem ta nevinná a hodná holčička, co vypadá jako introvert. Chodím na párty tančit a užívám si života, ale posunolo mě to. :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nathali nathali | Web | 7. ledna 2012 v 19:44 | Reagovat

Ahoj zvu tě na blog plný módy a dalších článků.
http://framboiseblog.blog.cz

2 Tes!:) and Mishel!:) Tes!:) and Mishel!:) | Web | 7. ledna 2012 v 20:05 | Reagovat

máš nádherný blog.. mrkni prosím na náš! :)

3 T. T. | Web | 7. ledna 2012 v 21:08 | Reagovat

Za vším zlým je vždycky něco dobrého. Je dobré, že jsi to našla

4 Amelie Amelie | Web | 7. ledna 2012 v 22:08 | Reagovat

Chápu Tě, když mi bylo 15, naši se rozvedli, zůstala jsem s bráchou s tátou....otec dostal rakovinu a dalších 5 let jsme bojovali. Nikdy jsem nedělala to,  co ostatní puberťačky, ale nechybí mi to. Určitě jsem díky tomu dospěla o pár let dřív. Pěkný článek.

5 Petr Hynek Petr Hynek | E-mail | Web | 7. ledna 2012 v 22:16 | Reagovat

Taky mi otec odešel brzy a musel jsem se postavit na vlastní nohy, ale ničeho v životě nelituji. Pěkně jsi to napsala a drž se dál ;-)

6 pavel pavel | Web | 7. ledna 2012 v 22:20 | Reagovat

To jsem netušil a chápu jak je to těžké ztratit tátu. Ale všechno špatné má i kladnou stránku jak bylo i u tebe.

7 Babe Babe | Web | 8. ledna 2012 v 0:13 | Reagovat

všechno špatné je pro něco doré :) ty by ses stejně posunula, ale stejně su rádo, že nesi dylina :))

8 platypusperry2012 platypusperry2012 | 8. ledna 2012 v 12:15 | Reagovat

To mi je líto :(

9 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 8. ledna 2012 v 18:10 | Reagovat

Máme toho dost společného.. Mě též bylo třináct, když táta zemřel a též to bylo v dubnu, jen o čtyři roky dříve... Mě všichni najednou začali říkat, jak teď musím mamince pomáhat, že to bude mít těžké.. Ale já jsem bohužel taková, že nesnáším, když mi někdo říká co mám dělat, nebo - nedejbože - když mi kecá do života. A tak jsem se trošku splašila, pubertu jsem prožívala celkem divoce (ale žádný alkohol ani drogy nebo kluci! Prostě jsem jen neposlouchala mámu..) ale též jsem dospěla dřív  než ostatní, přeci jen už v domě byl jen jeden dospělý.. Držím palce, ať je už jen a jen líp :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama